Velikost očí
Rybí oko musí fungovat v obtížnějších a různorodějších podmínkách, než oko savců. 90% světla, dopadajícího na vodní hladinu, se odráží zpět, takže rybí oko musí být schopné pracovat v nepoměrně horších světelných podmínkách. Proto má velkou zornici, která propouští nejvyšší možné množství světla. Při měnící se intenzitě světla se rybí duhovka nerozšiřuje, ani nesmršťuje, přesto dokážou ryby přizpůsobit zrak výrazným světelným změnám, např. přílivu kalné vody, rozsvícenému reflektoru apod.. Tato změna není okamžitá a očím trvá delší dobu, než se vyladí. Rozhodně to není otázka několika minut, ale spíš hodin.
Denní dravci mají velké zorničky, umožňující maximální využití světla, pronikajícího pod hladinu.
Z velikosti očí můžeme snadno odvodit způsob života ryby. Ryby, které jsou potravně závislé na zraku, mají oči velké. Jedná se především o druhy s denní aktivitou – okouna, štiku, pstruha. Naopak ryby, které v první řadě využívají čich a chuť, mohou mít oči výrazně redukované. Patří sem ryby s noční aktivitou – úhoř a sumec. Jako perličku lze uvést i cizokrajnou tetru slepou, což je tropická rybka, která žije v jeskyních a je absolutně slepá.
Vidí ryby barevně?
V souvislosti s rybím zrakem se vedou polemiky, zda ryby vidí barevně. Jedni říkají ano, druzí zase oponují. Každý kaprař má svoji oblíbenou barvu „plovky“, muškaři zase nedají dopustit na rudořitku nebo pestrou luru, plavačkáři upřednostňují tmavé krmení, u feederařů do módy právě nastupují zelené kaprové směsi. A sumcaři zase na rovinu řeknou, že na barvě nezáleží...
Pestrá nástraha dráždí zvědavost dravců už jen z důvodu, že v okolním prostředí se podobná kořist nevyskytuje.
Já, coby vláčkař, mám zase své oblíbené odstíny nástrah na štiky. Z tohoto lze odvodit, že na těch barvách skutečně něco bude. Ano, ryby dokážou rozeznat nejen jednotlivé barvy, ale i jejich škály. Centrem barevného vidění je sítnice, která obsahuje dva druhy receptorů - tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění). Počet těchto receptorů a jejich velikost se liší podle druhu ryby. Ryby s denní aktivitou mají více čípků, ryby s noční aktivitou mají až 10x více tyčinek na stejné ploše sítnice.
Složení oka
V přední části oka leží duhovka, která je bohatě pigmentována. Toto barevné zbarvení duhovky může sloužit jako rozpoznávací znak jednotlivých druhů ryb.
Čočka slouží k zaostřování, ale není schopna akomodace. Zaostřuje pomocí speciálního svalu, který čočkou pohybuje. Ryby dobře vidí nablízko – v závislosti na průzračnosti vody až na 5-10 metrů. Jsou tedy krátkozraké a některé druhy by potřebovaly brýle až s 25 dioptriemi!
Bělima je oproti bělimě lidského oka poměrně „vytuněná“. Vzhledem k tomu, že některé druhy ryb vyhledávají hloubky, kde působí značný tlak, je bělima opatřena žlázou, která dodává oku kyslík. V oku vzniká větší napětí a musí se vyrovnávat s tlakem okolí. Bělimu lze charakterizovat jako jakýsi pevný obal oka.
Rybí oko je vyživováno cévnatkou. Cévnatka je bohatě prokrvena a právě krev přináší do oka výživné látky.
V případě, že ryba oslepne, ať už v důsledku poranění, nebo třeba vlivem napadení očními cizopasníky, nemusí to pro ni nutně znamenat smrt. Takto postiženou rybu poznáme poměrně snadno – ryba se přizpůsobí tomu, co "vidí", a následně se její tělo zbarví tmavě. Přežití ji pak umožní proudový orgán v postranní čáře, ale o tom až někdy příště…
Umístění štičích očí nad podélnou osu těla umožňuje skvělé monitorování prostoru směrem k hladině.
Jak ryba vidí nad hladinu?
Je prokázané, že pohled ryby z vody kolmo nahoru připomíná pohled přes kruhové okno do světa nad hladinou. Díky lomu světla mohou ryby vidět více, než co je přímo nad jejich hlavou. Zorný úhel se totiž rozšiřuje. Mimo kruhové okno vodní hladina vytváří zrcadlo, přes které vidět není.
Ryba nad hladinou vnímá jen obrysy, což ovšem neznamená, že by si rybář neměl dávat pozor na to, aby nebyl spatřen. Prostor, který ryba monitoruje, neboli zorný úhel, je 97,6 stupňů. Vyplývá z toho, že rybář stojící na břehu, se snadno dostane do zorného pole ryby a pokud je navíc pestře oblečený a pohybuje se, může rybu snadno vyplašit. Naopak rybář v nenápadném přírodním oděvu, lovící v podřepu dále od vody a minimálně se pohybující, má daleko větší šanci na úlovek.
Jak znalosti využít v praxi
Při prochytávání mělkých vod je vhodné přiblížit se k vodě maximálně nepozorovaně. I pouhý stín lovce, dopadající na hladinu, může ryby vyděsit. Mělké úseky vod mám rád už pro samotnou atmosféru lovu, protože vyžaduje obezřetné chování. Pokud to jen trochu jde, snažím se pokaždé rybám vpadnout do zad. Když budu postupovat proti proudu, jde to docela snadno, protože ryby se staví automaticky proti proudu. Při lovu je přehazuji a vedu jim nástrahu rovnou před tlamu. Pak už nezbývá než doufat, že přijde ta vytoužená rána do prutu.
Z těchto faktů musím vycházet při lovu. Při chytání se vždy snažím maximálně využít omezený čas, který na ryby mám, a proto se vždy snažím eliminovat veškeré rušivé prvky.
Noční dravci mají zakrnělé oči. Špatný zrak nahrazují ostatní smysly - čich, sluch, hmat a čidla pohybu
Možná se budou mé následující řádky zdát kacířské, ale podle dlouhodobých zkušeností bych například nikdy při přívlači nepoužil pestrých šňůr a vlasců. Ze své praxe také mohu prohlásit, že již pouhé použití lanka v čisté vodě může podstatně snížit množství záběrů. Obzvláště, když vláčím v mělčí vodě v dobře prosvětlených zónách.
Vnímání nástrah
Každý vláčkař má své oblíbené barvy nástrah, ovšem není barva jako barva. Ze slunečního spektra nejhlouběji do vody proniká modrá barva, proto jsou v hloubkách nejlépe viděny nástrahy těchto odstínů. Nicméně bych se i nadále držel obecných pravidel – čistá voda = přirozené barvy, zakalená voda, šero = pestré barvy. I když ne vždy tato pravidla platí.
Jednou na začátku léta jsem vláčel v čisté vodě a asi po třech hodinách neúspěšného prohazování jsem v zoufalství použil červenožlutou nástrahu. Nakonec jsem asi během hodiny chytil čtyři pěkné štiky. Nečekaný úspěch bych přičetl spíše tomu, že má nástraha pohybem a netradiční barvou vyprovokovala zvědavost odpočívajících dravců.
Pstruh má oči situované do přední části hlavy, což mu umožňuje prostorové vidění a zaměření kořisti na větší vzdálenost.
Vliv zbarvení vlasců
Pokud lovíme na položenou v hloubce, kde je dno plné sedimentů a voda je neprůhledná kvůli vegetačnímu zákalu, tak je úplně jedno, jakou má vlasec barvu. Tam si stejně kapr nevidí dál než na špičku svých vousů. Barevné vlasce tu mají své výhody jen v tom, že přesně vidíme, kterým směrem ryba jede. Navíc pestrý vlasec na navijáku může vypadat stylově. :-)
Nicméně v mělké a dobře prosvětlené vodě se už použitím křiklavých vlasců vystavujeme riziku prozrazení. Mnozí kapraři mohou namítnout, že na konci sestavy stejně používají šokovku, nebo že ryba o vlasci ví díky proudovému orgánu. To, co jsem psal o vlasci, bude platit i o celkové montáži - v deseti metrech hloubky je úplně jedno, jestli použijeme hnědou nebo černou pletenku, ale na mělké písčité lavici to už bude jiná káva!
Pak se vyplatí použít fluorocarbon, který je považován za malý zázrak, neboť je ve vodě téměř neviditelný. Nemám s ním až tak bohaté zkušenosti, nicméně jsem ho párkrát vyzkoušel na jednom z nahozených prutů. Musím však přiznat, že jsem nezpozoroval žádné výrazné zvýšení počtu záběrů.
Zorničky kaprovitých ryb nejsou tak velké, pod vodou se spíše orientují podle impulzů postranní čáry a čichem.
Rybí zrak ve zkratce:
- Ryby mají zrak uzpůsobený k vidění ve vodě, ovšem při určitých okolnostech slušně vidí i mimo ni. Proto se snažte být nízko nad vodou a nedělejte prudké pohyby – mohli byste být rybou spatřeni.
- Ryby jsou krátkozraké. Horší je i jejich vnímání detailů kořisti, na druhou stranu tento nedostatek vyrovnávají skvělým vnímáním i nepatrného pohybu.
- Zrak ryb umožňuje prostorové vidění. Kromě prostoru těsně před tlamu a za ocas vidí ryba na všechny strany!
- Rybí oko má velké zornice, aby zachytilo maximální množství světla, pronikajícího pod hladinu. Denní dravci mohou čočky vytlačit přes zornici, aby do očí "zachytili" ještě více světla.
- Rybí druhy se zakrnělým zrakem (sumec, úhoř) mají malé oči, a proto přednostně využívají k lovu i orientaci jiné smysly – hmat, sluch, čich, čidla pohybu.
- Ryby vidí barevně! Jejich oční receptory rozeznávají plné barevné spektrum. Mohou vnímat také některá ultrafialová a infračervená světla a mohou je vyhodnotit jako další odstíny barev. Oči jsou vyladěny hlavně na zelené a oranžové škály barev, které jsou ve sladké vodě nejběžnější.
- Ryby jsou schopné rozlišovat celou škálu barev nástrah. V čisté vodě a za slunečna je vhodné používat tmavé nástrahy, neboť světlé působí nepřirozeně a mohou vzbuzovat nedůvěru. Na rozlehlých, na potravu bohatých revírech s nepříliš čistou vodou, je dobré nasadit pestré nástrahy (fluo, oranžové), protože tyto odstíny patří ke spektru, které prochází vodou nejdéle, a tak jsou pro zvědavé ryby nejlépe viditelné.
Text a fota: Dušan Poliak (Duši)
Ilustrační kresby: Toro
Taky se divím, že je někdo schopný hádat se tu jako malé dítě. Každý má na ten článek jiný názor. Podle mě by tam mohlo být taky trochu víc ohledně barevného vidění, ale ne zas moc. To by potom odradilo běžné čtenáře, kdyby se použilo až moc odborných výrazů. Ale každá kritika se cení, když je smysluplná.
Mě fakt docela udivuje, že se do sebe dokážete navážet kvůli článku, který není ani vynikající ani špatný. Je to takovej střed, pro někoho blíž k tomu horší a pro jinýho zase naopak blíž k tomu lepší, ale hlavně je to zase trochu o něčem jiném než tu bývá publikováno. Ne každý má dar pera a vytříbený sloh a je třeba si uvědomit, že naprostá většina zde publikujících „autorů“ nad sepsáním článku stráví tolik času, že kdyby se věnovali tomu čím se živí, tak si vydělají daleko víc než je honorář který za něj dostanou. Je třeba si uvědomit, že tito lidé to z valné části dělají buď proto, aby přispěli svojí troškou k tvorbě tohoto webu nebo si myslí, že by to mohlo jiné zajímat, případně se prostě jen chtějí podělit s ostatními. Možná je pár vyjímek, kteří se snaží zviditelnit, ale to už tak je, my lidé jsme různí. Tato diskuse by měla být taková zpětná vazba pro autora, kladné i záporné ohlasy jsou stejně důležité. Je tedy zcela nesmyslné zde napadat autora příspěvku, který je kritický jen proto, že se někteří domnívají, že v této diskusi se má jenom tleskat. A to už vůbec nemluvím o tom, že se tyto vzájemné ataky dostávají do roviny mimo téma článku.
Zkuste se chovat jako slušní civilizovaní lidé, odpusťte si ivektiva a pište k věci. Je mi jasný, že v některých případech je to možná marný, ale co už.
Duši> neodpustím si malinkatou kritiku, připadne mi, že jsi se to snažil zjednodušit, aby to bylo skousnutelný pro co nejširší skupinu lidí, ale v některých pasážích se to moc nepovedlo, člověk bez znalostí neví o čem píšeš a pro ty co ví oč jde je to nepřesně ne-li špatně. Každopádně, myslím, že si článek své vděčné čtenáře najde a já jsem ho dokázal přečíst celej, což nemohu říct o všech článcích byť zdejších renomovaných autorů (bývalých).
achillex> způsob zde prezentované kritiky je odfláknutý a povrchní, je to škoda, že někdo kritizuje, ale ve své kritice se dopouští stejných prohřešků, které odsuzuje, sice občas přidá nějaké to číslo a „odborný“ termín, aby dodal svému výplodu zdání vážnosti, ale ve výsledku má takové sdělení pro zúčastněné nulovou hodnotu. Pro „samonasíracího“ autora komentáře to samozřejmě má význam převeliký, jako všechny jeho činy, kterými myslí na blaho té tupější části národa…
achillex> Problém s asertivitou je u tebe spojen se zvýšenou mírou agrese. To taky léčí Chocholouš, tak vyrazíme společně:-) Jinak mi udělalo radost jak jsem Tě vytočil, člověk který se neumí ovládat a vysmívá se autorovi tímto stylem, je loser (zase cizí slovo, nezlob se). Sbohem lásko.
achillex> zatím byla jedna ;)
achillex> Ono se nejednalo o klasický management, tak jak to může podle názvu oboru vyznít. 3/4 studia bylo právo, a především nově zavedený Insolvenční zákon,který nahradí zákon o konkurzu a vyrovnání. A absolventů takovéhoto oboru v ČR moc není (toho času vyučované na jediné škole v republice). Né že by to bylo něco platné, v dnešní situaci… Ikdyž několik milionů exekucí na domácnosti, a neustále krachující podniky dávají šanci na uplatnění (bohužel požadavek většinou 5 let praxe tu šanci maximálně snižuje).Na klasický management bych nešel, to mi nepřijde jako příhodný obor ke studiu. Neberu osobně téměř nic, přečtu si jakýkoliv názor..a s tím co jsi napsal až teď souhlasím.
Kazan> Tak na 75% jsi se trefil. Asi jsi jediný pochopil, vocogou.
Dany73> Blboune nejapný(doufám, že tě to neuráží, je to jméno krásného ptáčka – vyhledej si ho na webu), ty máš asi gebír na to, aby jsi definoval, co je tendenční, že? Použít slovo „tendenční“ je absolutní kokotina, pán farár. Najskôr sa oboznám s významom slôv, ktoré používaš. To je klasická diagnóza blbouna, používať cudzie slová, ktorým nerozumie. Lebo na teba upozorním jazykovedca Doc.MUDr.Chocholouška CSc. ňhttp://www.postavy.cz/docent-chocholousek/obrazek-102113.jpg/ Ale potom už za nič neručím…
David Havlíček> No to je mi novina! Já si kupuji tvoje, bo jsou dobré a víš, co já ne. Abych se nemusel idiotsky vyptávat, či na sumce stačí dvacítka vlasec. Oni ti blbouni vědí, že je pohodlnější zeptat se na webu, kolikátého dnes je, jako kouknout se do kalendáře. Je to příznak tuposti a lenosti. Aspoň 30% emisí na tomto webu, je toho důsledkem.
Můj článek byl veden tak, aby každý kdo o této problematice nemá povědomí si udělal základní přehled. Nicméně je mi jasné, že nelze se zavděčit každému, a proto někomu, kdo se o toto již zajímal, nemusel přinést nic nového. A já to beru. Nadruhou strahu někomu evidentně něco dal a to mě těší tečka.
Dany73> Pokud se rozhodneš publikovat nějaký materál na netu je třeba počítat s tím, že ne všem se to bude líbit. Nahoře je v době kdy tento příspěvek píši 688 zobrazení, v ideální případě berme přečtení. Hodnotících je 12 a průměr 4,7. Z dvanácti hodnocení nelze dělat absolutně nějaké závěry, přesto by se dalo říci (podle hvězdiček)že článek je skvělý. Přes 670 lidí se k tomu nijak nevyjádřilo. Buď z lenosti, nebo toto hodnocení nepovažují za objektivní, nebo jen zkrátka jen proto, že článek je průměrný, informace znají. Potíž je v tom, že pokud níž do diskuze napíšu že článek jsem přečetl, nic nového mi nedal a považuji ho za průměrný, tak tím vlastně autora tak trochu podrazím. Věřím tomu, že tomu nějaký ten čas věnoval a že se snažil aby to k něčemu bylo. Achillex si to jako vždy napsal po svém, nepopírám že příspěvek mohl rozhodně napsat stravitelněji. Pokud jsi si z jeho příspěvku vybral to podstatné, logicky ti dojde, že rybí zrak, světlo, jeho šíření, lomy atd. je skutečně záležitost o které se dost nechá diskutovat.
Kazan> Objektivní kritiku dokážu ocenit. Kritiku vedenou tendenčně nikoliv, pro tu nemám pochopení.
achillex> ano nic ti publikování na internetu nepřinese, stejně jakou autorovi tohoto článku …myslím si, že článěk je dobrý, základní informaci předá a jak sám říkáš publikoval jsi v zahraničí, kde jsi mj. zpracovával grafy a bůhví co ještě – také zadarmo? dále mne zaujal názor o studentech menežmentu – horší je politologie? copak je špatného na tomto oboru mohu-li být tak smělý a optat se?
David Havlíček> jj, je to dvousečné, někdo si honí triko na tom co vyhledal na netu, jiný je líný jak veš do vyhledávače vůbec něco napsat(což bych řekl že je snad ještě horší);-)
Kazan> to také. A druhá věc je, že v době, kde je internet skoro všude, i v mobilech, tak i když mám knih mraky, tak první sahám po googlu. Někdy to trvá déle, ale většinou knihu netřeba. A navíc bývá bohatší fotografický doprovod. Už i z technických a ekonomických důvodů.
PS: a googlováním někdy tráví mnoho času, jen aby dokázali, že ví vše i ti, u kterých bys to třeba ani nečekal ;-) Čímž ovšem nechci říci, že je to chybné…
David Havlíček> patrně to taky bude cena, kvalitní rybářská knížka dnes něco stojí. Na druhou stranu 99% informací co v ní píšou, najdeš dnes na netu.
Souhlas s achillexem, zvlášť s posledním příspěvkem o hodnocení. Byla doba kdy bych patrně napsal stejnou kravinu ohledně toho, ať nás poučí sám nějakým svým home made článkem. Pozornějšímu čtenáři zdejšího servru jistě neuniklo, že se jedná o našeho starého známého človíčka, co chvíli tu vystupujícího pod jiným nickem. Většinou svým, někdy neotřelým způsobem naznačí na díry, mezery, možná doplnění článků, příspěvků.
Samozřejmě že je jednoduché napsat že achillex je debila a žít v tom, jak úžasný článek byl pro zdejší komunitu napsán. Nebo si vzít něco z jeho kritiky, zamyslet se nad ní, a pokračovat dále pod článkem v konstruktivní diskuzi a využít nových, dalších znalostí ku prospěchu všech.
Je mi jasné že po odchodu ospreye se zde nepíší články dvakrát snadno, protože jím byla nasazena laťka velmi vysoko. Nakonec i osprey vedl časté diskuze nad rámec svých článků s achillexem :-)
achillex> Oh my god!
achillex> Nebuď podrážděn. Počkej, až poznáš tu správnou ženskou… :-D
achillex> ne každý si v době internetu kupuje rybářské knihy, zejména ti mladší ne.
Dany73> Checheche, siný argument. A teraz si otvor štatistiky sledovanosti idiotín, čo vysielajú slovenské televízie. Všelijaké „paneláky“, „farmár hľadá ženu“ a podobné fasoviny, sleduje masa divákov. Možná aj ty s celou famíliou. A vidí sa mi, že každý večer. Ja ani neviem kedy to beží. Myslíš, že to čosi vypovedá o kvalite? Nie. Len o pokleslom vkuse divákov-čumilov na debňu. Ja medzi nich nepatrím,tiež to nie je pre mňa. Ale každému je hovno po tom, aký na to mám názor a takisto nemá čo mi robiť hocaký pako prednášku, čo mám a čo nemám čítať. Stačilo?
achillex> Jak vidno, tento server není pro Tebe, tady budeš hrozně nešťastný (viz. hodnocení článku – „vynikající“, v současné chvíli četlo 582 čtenářů) …
Fryw> Aha. Neumělá výmluva.Ale na střední jsi měl fyziku a číst asi také umíš. O dané problematice se píše v každé knížce o rybách. I v přírodopise a fyzice, se to na gymnáziích učilo. Sakra, těch študáků „menežmentů“ je už jako máku. Nedávno jsem se bavil s jednou kočkou z rodiny. Také studuje menežment. Brzy bude promovat, snad píše diplomku, či už napsala. Když jsem zkoumal, co vás učí přímo k problematice oboru, tak jsem pokyvoval hlavou a v duchu jsem si říkal, že všichni pláčou, že ve školství je málo peněz a při tom systém školství topí prachy na všeobecné a nepraktické specializace a není šance, aby ta masa studentů managementu, našla uplatnění. Ale furt je to lepší, jako politologie… Neber to osobně, psal jsem všeobecně…
Troopik> Na téma vidění ryb jsem tu a u sousedů,toho popsal v minulosti dost, jak z pohledu anatomie ryby, optických jevů na hladině a především z pohledu na šíření světla různé vlnové délky ve vodě. Myslím, že toho bylo víc a fundovanějšího, než jak je v tomto článku. Nemám potřebu psát články, nic mi to nedává. Ale když vidím něco dobrého, či špatného, tak to napíšu. Jsem náročný čtenář a to, co je v článku, najdeš v každé knížce o rybách. S tím na mne nechoď. Ty asi také nejsi politik a předpokládám, že ti to nebrání remcat, když ti zvyšují daně… Maličký, já toho napsal o světle a jeho šíření v různém prostředí v minulosti hodně, ale v němčině a v angličtině, teda v jazycích zemí, kde jsem se potácel 10 let. Nakonec to bylo součástí jedné z mých profesí. Je pravda, že na serverech pro rybáře jsem to nepublikoval. A ani nebudu. Je to trochu nezáživné a samé grafy a vzorce. Teď jsem protivný dědek a vyrývám. Pokud by jsi chtěl nějakou pohádku o rybách, tak ti nějakou napíšu. Možná…
Nebál bych se říct brilantní článek pro širokou rybářkou veřejnost! Vědátoři, kteří to se čtením odborné literatury přehánějí a často žijí v iluzích, mi odpustí.
achillex> a co, že jsi publikoval ty? pojď také s kůži na trh ať můžeme posoudit tvůj přínos našemu řemeslu a sám zjištíš kolik lidí obohatíš o svá moudra …
Moc pekny clanek. Diky ze jsi z toho nedelal zadnou diplomovou praci. Nevsimal bych si tech kritiku. Kdo chce odbornejsi podani, musi si najit jiny server.
achillex> krizový management a později podnikový management. To jak vidí ryby jsme tam moc neřešili. Proto vezmu za vděk takovýmto článkem, který sice nepřináší nic převratně nového a nejde bůh ví jak do hloubky, ale postihuje poměrně dost věcí které by si měl alespoň rybář uvědomovat…Pro průměrně inteligentního člověka nebude problém dohledat informace k hlubšímu pochopení této problematiky. Takový článek mu může být vodítkem…
achillex>
Duši> ten traktát není vůbec vědecký. Je psaný jednoduše a srozumitelně. Není těžké napsat něco komplikovaně a odborně, že v problematice nezaujatý čtenář nebude absolutně vědět co čte. Jestli toužíš po vědeckých pracech, tak musíš navštěvovat asi trošku jiné servery.
sunet> máš pravdu, pravděpodobně se chybička vloudila, ale principielně to funguje stejně jen v jinačím úhlu:)
Téca> Ten candát se na to asi moc netváří, ale bude stejně nepotěšen i když ho vytáhneš z hloubky do poledního sluníčka nebo si na něj posvítíš v noci čelovkou.
Fryw> Tak to se ti divím. Ty snad studuješ, či studoval si výšku, že?
Problematika barevného vidění je povrchně odfláknutá. Článek tak pro první stupeň obecné škoy. Už jsme to tu pod řízením Ospreye dost podrobně rozebírali. I tak málo. Setkávají se dvě problematiky – šíření světla různé vlnové délky ve vodě, která je většinou něčím (částice, mikroorganismy, řasy atď)znečištěná a citlivost oka ryby na světlo různých vlnových délek. Není o vůbec jednoduché, jak by se mohlo z tohoto „vědeckého“ traktátu zdát… Někdy je lepší nepsát nic, než toto… I optické jevy při průchodu světla hladinou a odrazu od ní a rybí „okénka“ jsou jinde popsány lépe a nemusí tpo být zrovna velká věda. Marně si lámu hlavu, jakou může mít autor profesi. Články na takové úrovni souká jeden i na iDnes. iDěs..
Dobrá práce, mám jen jeden doplňek. Světlo při přechodu ze vzduchu do vody se láme ke kolmici dopadu, tj. ryba vidí nad vodou podstatně větší část, než je její zorný úhel. Kdo chce být nenápadný, musí se dosti podstatně sehnout ;).
Mě by zajímalo, jak vnímá ryba, vytažená v noci nebo z velké hloubky, zásah bleskem z půl metru přímo na oko. Když to udělá někdo mně (byť i ve dne), dostane se mu pár nehezkých slov. O blýskání ve tmě ani nemluvím. Když autor článku ví, že rybě trvá několik minut až hodin „přestavení“ propustnosti světla, tak proč bez pardónu pleská bleskem na candáta? Jinak počtení to je pěkné, to ano.
Za tento článek moc děkuju.
Souhlas, dobre pocteni a hlavne spousta informaci !
Super počtení.
..fakt parádní a poučný článek – díky!