Sázavu jsem si zamiloval již v mládí a vždy, když mám možnost být v její blízkosti, pokládám si stejnou otázku jako Ota Pavel v knize „Jak jsem potkal ryby“…

Proč řeku tak miluji?

Snad proto, že jsou v ní ryby, anebo proto, že je volná a nespoutaná?

Kvůli tomu, že se nikdy nezastaví?

Snad proto, že šumí a že nedá spát?

Snad proto, že je tu věky, anebo proto, že každý den její vody v dálce umírají?

Anebo proto, že na ní můžeš plout či v ní můžeš zemřít?

 

Peřeje na Stvořidlech…

Své vyprávění začnu na pstruhovém revíru  403 015 SÁZAVA 12 P a revíru 403 014 SÁZAVA 11 P. Oba tyto revíry tvoří 5 km pstruhové řeky s krásnými peřejemi a bohatým zarybněním. Tento úsek Sázavy protéká přírodní rezervací a nazývá se Stvořidla. Lesy v okolí jsou smrkové nebo smíšené. Z živočišné říše se zde mimo jiné vyskytuje vydra říční, mlok skrvnitý a ledňáček říční.

 

Stvořidla - pstruhový ráj Posázaví (foto: ČRS)

Nejčastějšími úlovky jsou v tomto úseku především pstruh duhový o váhovém průměru 0,44 kg a siven americký o váhovém průměru 0,29 kg. Jsou zaznamenány i úlovky štiky obecné o váhovém průměru 1,6 kg, ovšem jen v počtu kolem 10 ryb ročně.

Hloubka řeky je v těchto místech dosti proměnlivá, pohybuje se od 30cm do 150 cm. Ve vodě se nacházejí velké balvany a právě pod nimi nalézají  klidná místa a ty  největší ryby.

 

Kdy na sázavské duháky?

Osobně se na Stvořidla vydávám hned po zahájení pstruhové sezony. Není to kvůli tomu že ryby jsou hladové nebo tím, že jsou ve velkém počtu vysazovány právě před zahájením, ale v létě je v řece obecně méně vody, natož pak zde v kamenitém a poměrně málo hlubokém řečišti. Na jaře je vody dost a nabízí nám krásné okamžiky při muškaření.

 

Způsob lovu…

Osobně jsem na tomto revíru vždy nymfoval. Tento způsob lovu na umělou mušku se mi zde osvědčil a odměnou byly krásné ryby. Používám muškařský prut délky 2,40 m, AFTMA: #4-5. Jako koncový návazec mívám vlasec o průměru 0,12 mm dvojnásobné délky, než je hloubka vody v daném místě. Na tomto revíru jsem používal jako nástrahu především různé „goldkopfy“ a blešivce.

 

Velmi účinná nástraha- zlatohlavá nymfa…

 

Tichá voda nad Českým Štemberkem…

Tento úsek řeky patří do revíru 411 077 SÁZAVA 6 a je dlouhý 14 km. Koncem tohoto revíru je jez mlýna v Ledečku, o kterém bude psáno v dalších odstavcích. Voda je zde velmi klidná a dostatečně hluboká. Šířka řeky dosahuje zhruba 25-30 m a hloubka kolem 2 m. Podle statistik ČRS jsou v tomto revíru nejčastějšími úlovky: kapr obecný o hmotnostním průměru 2,40 kg, cejn velký o hmotnostním průměru 0,44 kg a štika obecná o hmotnostním průměru 1,98 kg.

 

Tichá voda nad Českým Štemberkem

 

Mezi nejpoužívanější způsoby lovu na těchto úsecích řeky patří klasická položená. V současné době k ní čím dál více přibývá i její speciální forma - feeder. Místní rybáři ale zpravidla používají pruty délky do 4 m a chytají buď standardně s čihátkem mezi očky, před špičkou nebo tzv. na houpačku.

Na „houpačku“ je lov s klasickým odhozovým prutem s navijákem nebo bičem, kdy je sestava udice zatížena průběžným olůvkem do 20g . Nástraha leží na dně a signalizátorem záběru je splávek, který je z poloviny ponořen pod hladinu nebo na ni leží. Výhodou je velmi citlivý kontakt s rybou. Samozřejmě nahazujeme po proudu a spodem na vzdálenost délky prutu. Na níže uvedeném obrázku je znázorněno, jak lze vyvážit splávek. Při vyvážení, kdy je splávek potopen do poloviny svého těla, je záběr signalizován pohybem nahoru a dolů tzv. pumpováním nebo plynulým zajetím pod vodní hladinu. Naopak při variantě, kdy splávek leží na vodní hladině, je záběr zcela evidentní zdvihnutím anténky splávku nad vodní hladinu.

Je důležité aby při použití obou metod byl vlasec zcela napnutý a kontakt se splávkem téměř stoprocentní. Druhý posaný způsob vyvážení splávku používám při lovu na houpačku raději, zdá se mi citlivější a lze tak rychleji reagovat na záběr ryby.

 

 

 

Pohyb splávku při lovu na houpačku…

 

Vlasce používáme podle cílové ryby. Jestliže jdeme na cejna nebo lína, použijeme spíše slabší vlasce a to do průměru 0,14 mm, na ostatní těžší ryby postačí vlasec 0,18 mm. V současné době tyto vlasce mají dostatečnou pevnost i na zdolání těžších či bojovnějších ryb. Běžnými a účinnými nástrahami v tomto revíru jsou žížaly, červi, vařené brambory, kukuřice (foukaná i vařená), napařený rohlík, těsto, uvařená kolínka apod. Krmíme komerčními vnadícími směsmi, do nichž přidáváme partikl pro navnadění větších ryb. Jako partikl použijeme konopné semínko, vařenou pšenici či konzervovanou kukuřici „bonduelku“.

Volba typu a velikosti nástrahy závisí na počasí a hlavně na ročním období. Obecně lze říci, že na jaře a podzim používáme menší nástrahy, zatímco přes léto můžeme rybám nabídnout větší sousta. Lze použít i kousky ovoce a ulovit tak pěkné tlouště. Ovšem je důležité, aby si ryby na tuto nástrahu zvykly. Nejlepší je samozřejmě situace, kdy se přímo nad řekou naklánějí větve a zralé plody padají přímo do vody a vytvářejí nám tak ideální předpoklady pro úspěšný lov na ovoce. Není-li tomu tak, musíme si místo dokrmovat sami. Ať už ale krmíme čímkoli, samozřejmostí je vždy výběr vhodného místa a jeho přiměřené zakrmování.

Do klidných úseků kolem Českého Štemberka se rybáři dosti často vydávají i na lov dravců. Chytají se tu především štiky, candáti a občas také sumci. Setkáme se tu i s úhoři.

 

Šumící voda pod Českým Štemberkem…

Mezi Českým Štemberkem a Ratajemi nad Sázavou je řeka spíše proudící. Je zde velký výskyt tloušťů a proudníků, ale i parmy obecné. Přiznám se, že na těchto místech jsem zatím nerybařil, ale pozoroval jsem řeku a jak je vidět na fotografii, stojí tento úsek zcela jistě „za hřích“. Docela by mě lákalo projít řečiště řeky s muškařským prutem a přelstít tu nějakého velkého tlouště nebo i zmíněnou parmu.

 

Úsek řeky pod Českým Štemberkem

 

Tento úsek řeky se k muškaření přímo nabízí a neznám hezčí rybaření než lov na suchou mušku.

V tišinkách za velkými kameny lze očekávat pěkné úlovky tloušťů i na plavačku, kdy jim předložíme třeba neodolatelné červy. Zcela jistě by se větší ryby nechaly oklamat taktéž umělou nástrahou nabízenou lehkým a jemným přívlačovým proutkem. Samozřejmostí je pak používat vlasec do průměru 0,14 mm bez jakéhokoli lanka. Jako nástrahy bych volil woblery velikosti 3-5 cm a nebo rotační třpytky velikosti 00 popř. 000. Ovšem takovéto malé třpytky jsou velmi lehké a jejích správné vedení už vyžaduje jisté znalosti z oblasti lehké či ultralehké přívlače.

 

Rychlá řeka před Ratajemi  nad Sázavou

 

Jez v Ratajích n/S aneb velcí tloušti „na bahýnko“

Ratajský jez mám a budu mít navždy v paměti. Chodil jsem na něj se svým tátou na  velké tlouště. Ty největší krasavce s válcovitým tělem a červenými břišními ploutvemi, co mají velké šupiny ohraničené černou barvou, jsme chytali na „bahýnko“. Tento způsob lovu je tak jednoduchý až je geniální…

Základem je odhozový prut délky kolem 4 metrů se smekacím navijákem a vlascem 0,14 až 0,16 mm. V proudech, kde se tloušti vyskytují, používáme splávky s kapkovitým tělem. Sestava udice je jednoduchá, na kmenový vlasec navlékneme splávek a na konec vlasce uvážeme háček velikosti 8-10. Sestavu vyvážíme bročky. V silnějším proudu můžeme stlačit spodní bročky na vzdálenost asi 15 cm od háčku. Nástrahou je ono „bahýnko“. Není to nic jiného než zelená vláknitá řasa, která se vytváří na kamenech pod vodou. Tloušti ho přímo milují a když se jím objeví vznášející se řasa ve sloupci vody před očima, neodolají.

Na háček řasy nastražujeme tak, že 2-3 cm zelených vláken obtočíme kolem raménka a obloučku háčku, aby vytvořily chumáč - viz obrázek.

 

Zelená vláknitá řasa a její nastražení na háček

 

Záběr bývá velmi razantní a musíme na něj ihned reagovat a zaseknout. Tento způsob lovu je při lovu tloušťů velmi účinný, ale je určen spíše zkušeným rybářům, neboť tloušť obvykle nasaje celý háček s řasou a je opravdu potřeba ihned reagovat, aby nedošlo k polknutí hluboko do jícnu. Samozřejmostí je v dnešní době používání háčků bez protihrotu!

Těsně nad  jezem je klidná voda s hloubkou do 2 m. Ulovil jsem zde na malé rotačky krásné okouny.

 

Sázavské štiky v Ledečku

Do Ledečka, respektive nad jez mlýna v Ledečku, kde je stále ještě revír SÁZAVA 6, jsem jezdil a jezdím velmi rád. Mám tu své štičí království a prožil jsem tady neopakovatelné zážitky právě při lovu „zubatých“.

Dříve jsem si vyráběl doma balzové woblery a ideálním místem pro jejich zkoušení bylo právě toto místo. Klidné partie nad jezem jsou přímo ideální k tomu, aby rybář dostal na prut vysněnou štiku a viděl její výskoky nad vodu, což roztluče srdce jak kostelní zvon snad každému. Šířka toku je zde zhruba 40 m a hloubka proměnlivá od 50 do 200 cm.  Měl jsem celkem slušný výběr tvarů, velikostí a barev woblerů. Nebyl zde problém chytit během víkendu 2-3 krásné čtyřkilogramové štiky.

Měl jsem tady vyhlédnuté jedno opravdu krásné štičí místo se vším všudy. Jednalo se o vyústění náhonu mlýna. Točila se tu voda do protiproudu a byl zde velký výskyt malých rybek. Věděl jsem tenkrát, že tam štika bude, jen jsem nevěděl jaká…

Opravdu tam byla. Navázal jsem na vlasec třícentimetrového okounka z balzy a na druhý nához ho vzala…

96cm dlouhá štika byla odměnou za mé úsilí při výrobě vlastních woblerů. Je to opravdu krásný pocit, když přelstíte zkušenou rybu právě na vlastní nástrahu.

V současné době už mi ale nezbývá čas a tak si woblery kupuji. Výroba vlastních woblerů ale není náročná a tak si při dlouhých zimních večerech zkuste vyrobit svůj originál umělé nástrahy. Potřebujete jen v modelářství zakoupit balzu v závislosti na velikosti vyráběných tvarů a velikosti woblerů. Kromě toho si pořiďte modelářské barvy a kvalitní trojháčky a můžete začít s výrobou. Na Internetu zcela jistě najdete detailní popis výroby vlastních umělých nástrah. Pokud jde o tvar a barvy doma vyráběných woblerů, v těchto ohledech jsem se nechal inspirovat zakoupenými nástrahami. Ovšem fantazii se meze nekladou a tak lze vytvořit různé barevné kombinace, které ryby zcela jistě vyprovokují. Za své úsilí pak budete odměněni radostí z úlovků dosažených na wobblery vlastní výroby.

 

Ing. David Hrstka - hrstic