K tomu, abych napsal pár slov o mé výrobě pelet, mě vedly dva faktory. Jednak se mi shodou náhod dostalo do rukou pár článků o doma vyrobených peletách, které mi připadaly z jednoho pohledu sice pravdivé, ale z druhého neúplné, nebo i mlživé. A tak to bylo i s některými z uvedených receptů.
Buď chci druhému něco dát a poradit a nebo nechci. V tu chvíli raději mlčím. Rybařina je a bude stále jen sport a koníček. Kdo v tom vidí a chce vidět finanční výdělek, patří na jiný břeh v této krásné zálibě.
Druhým faktorem bylo, že si boilie a pelety vyrábím dobrých 15 let a ty, kteří mají více volného času, jistě potěší nejen účinnost této návnady/nástrahy, ale i výše finanční investice.
Tento anglický způsob kaprařiny je hodně let starý. Bohužel, díky totalitnímu režimu se do Čech dostal o hodně let později. Vzhledem k tomu, že mám většinu rodiny v zahraničí, se mi dostalo do rukou několik knih z Anglie, následně hotové boilie, recepty a dál jsem už začal využívat více své představivosti, fantasie a kreativity.
Abych to konkrétněji vysvětlil, po přečtení několika článků, kde bylo např. zmíněno, že nejlepší vázací složka pšeničný gluten je hladká mouka, jsem sedl k PC a začal psát.
Protože za pár dnů odjíždím do Španělska na řeku L´Ebre, kde pracuji jako rybářský průvodce (http://misspaja.sblog.cz/2008/12/21/124) pro Embarcaciones E. Navarro v Riumar u Deltebre (www.pescaebro.com) a připravuji doma pelety a boilie, udělal jsem i pár fotek, abyste byli v lepším obraze.
Z jara se mi na L´Ebre za celých 6 let nejvíce osvědčila kukuřice a z pelet a boilie čistě masové a rybí báze. V menším poměru ptačí zob, ten se mi ale osvědčil spíš v létě a na podzim. Ze všeho nejméně kaprům chutná báze mléčná a to v průběhu celého roku. Jak je to možné, nevím, ale na mléčnou bázi už na L´Ebre nechytám, protože o ni kapři téměř nejeví zájem. Velmi se mi osvědčil i Frolic (maďarské psí granule), které mají jedinou nevýhodu a to rychlou dobu rozpadu. A tak jsem začal dělat pelety a boilie z těchto granulí a nebo kombinací s rybí moučkou. Ale k tomu až později. Teď si pojďme říci něco o peletách.
PELETY A BOILIE
Peleta se od boilie liší menším obsahem vajec a především tím, že se nevaří ve vodě, ale suší. Dobu rozpadu pelety ovlivníme zvýšením obsahu vázací složky. Za úplně nejlepší vázací složku považuji pšeničný gluten, což je výtažek z pšenice. Od hladké mouky se liší vyšším obsahem lepku. Všichni víme, že aby nám držel kukuřičný šrot pohromadě, musíme ho nastavit třeba strouhankou. Proč? Protože kukuřičný šrot neobsahuje lepek, tím u něho nedocílíme soudržnosti bez přidání např. strouhanky. Další osvědčenou vázací složkou je sojová mouka. Jsou k prodeji také sypká lepidla na výrobu pelet. Osobně je nepoužívám, stejně jako cokoliv, kde cítím obsah chemikálie. Vše čistě přírodní suroviny.
Další možností, jak ovlivníme rozpad pelety, je olej. Pokud chcete, aby vám pelety vytvářely při rozpadu na dně onen známý obláček, použijete čistě sušené pelety. Ty mají za úkol rychleji svou vůní přivábit ryby. Pokud ale ty samé pelety po vysušení zalijete olejem, pelety olej nasáknou, a tím se zabrání jejich rychlému rozpadu ve vodě.
Poslední možností, jak zvýšit dobu rozpadu pelety je, že pelety napaříme nad párou a pak sušíme. Jde o to, že prohřátím pelety vyšší teplotou rychleji a kvalitněji ztuhnou vejce ve směsi. Kdysi jsem pelety stejně jako boilie vařil ve vodě a jakmile kuličky nebo válečky vyplavaly na povrch, vyjmul jsem je a sušil. Bohužel, vařením boilie či pelet ve vodě rapidně snižujeme hladinu aroma a chuti také. A tak vyválené pelety vložím do síta, to poté do hrnce nad páru a zakryji pokličkou. Nad párou je pařím cca 2 až 5 minut. Pak pelety vysypu na ručník u okna, aby vychladly a taky kvůli zápachu v kuchyni. Po vystydnutí pelety přemístím na parapet okna na suchý ručník. Pod parapetem je ústřední topení. Nikdy nepokládám pelety přímo na topení, popraskají! Suším je při pokojové teplotě.
Dočetl jsem se, že pelety lze sušit i v troubě, či mikrovlnné troubě. Osobně a logickou úvahou jsem přesvědčen, že pokud pelety vložím do rozpálené trouby, tak díky většímu obsahu vody v peletách musejí pelety po chvíli sušení popraskat. Pokud teplotu v troubě minimalizujeme, pelety by pravděpodobně popraskat nemusely, ale na povrchu se zatáhnou a budou plavat. Je to totiž běžný způsob výroby plovoucího koláče (předchůdce plovoucího boilie) a zároveň plovoucího boilie jako takového.
Jak jsem už psal, odjíždím zpět na řeku L´Ebre, a protože se mnou odjíždí čtyřčlenná parta rybářů, které budu doprovázet na lovu kaprů a sumců, sám připravuji několik kilo pelet a boilie. Recepty vám pochopitelně prozradím, protože v tom nevidím nic, čím bych si pomohl k lepšímu, ať už na duši, nebo finančně.
Jedním typem jsou pelety z psích granulí Frolic. Sypké směsi volím do váhy max. 2 kg, kvůli lepší možnosti propracovat těsto rukama. Žádné stroje nemám, ani nepoužívám. Krom masového mlýnku a mixeru (cutteru), kterým rozsekám třeba sojový šrot na mouku. V tomto mixeru se mi špatně rozsekávaly granule Frolic, a tak jsem použil masový mlýnek, který skutečně granule rozdrtil na mouku.
RECEPTY
Pelety „Frolic“
1 kg drcených granulí Frolic
250 g sojové mouky
250 g pšeničné krupice
400 g šrotu ČOS
6 vajec
2 dcl stolního oleje
vývar z hovězích kostí
1 pytlíku sušeného česneku
Rybí pelety „Romeo“
1 kg rybí moučky (tmavé)
200 g pšeničného glutenu a 200 g krupice
200 g sojové mouky
500 g šrotu ČOS
4 vejce
3 dcl stolního oleje
odstátá voda, nebo mléko
sypký posilovač aroma-ryba
POSTUP
Postup u obou receptů, je velmi jednoduchý. Granule Frolic v masovém mlýnku nameleme. Do lavoru namícháme 2kg sypké směsi dle receptů. Přidáme vejce, vývar, popřípadě vodu, nebo mléko a olej. Vyhněteme těsto v lavoru či kbelíku, udusáme a zakryjeme víkem nebo igelitem. Těsto nechávám minimálně dvě hodiny odpočinout, aby sypké části směsi dobře absorbovaly vejce, vodu, mléko či vývar.
Při práci s těstem si vždy do rukou vetřu olej, těsto se pak na ruce nelepí (stejně tak i u těsta na boilie). Při použití rollbalu postupuji stejně jako při výrobě boilie.
Většinou ale pelety dělávám ve tvaru válečků (aby se mi nezaměňovaly či nepletly s boilie) pomocí injekčních stříkaček.
Používám stříkačky velikostí 10 a 20ml. Odříznu celý nástavec na jehlu. Postup je jednoduchý. Rukama naberu těsto a vyválím větší kouli. Na tu poté položím prkénko a stlačím do výšky válečků, která se mi zdá přijatelná. Povytáhnu tu část stříkačky, na kterou palcem tlačíme a zajedu seřízlou stranou stříkačky do těsta. Stříkačku nechám opřenou seřízlou částí o stůl a palcem stlačím. Tím vytlačíme co nejvíce vzduchu z těsta a slisujeme ho do tvaru válečku. Pak hotový váleček vytlačím úplně.
Pelety máme se směsi udělané a teď dělávám dvě věci. Buď pelety nechám uschnout při pokojové teplotě 4 - 6 dní na ručníku a pak přendám do malé přepravky, nebo je napařím v hrnci nad parou a pak teprve suším.
Sušené pelety Frolic mají dobu rozpadu 3 - 4 hodiny a rybí pelety 2 - 3 hodiny. Napařené pelety mají dobu rozpadu o 2 - 3 hodiny delší. Napařuji ale spíše masové pelety a pelety z rybích mouček.
Část pelet, na které budu chytat, odeberu, vložím je do kbelíčku a zaliji stolním olejem. Často pelety promíchávám a nechám je nasávat olej max dva dny, spíše ale do druhého dne. Pak pelety vložím buď do přepravky, nebo suchého kbelíku a nechám je otevřené, aby na povrhu oschly. Chytávám spíše na pelety umístěné na vlasu pod háčkem a tak pelety před napařením propíchnu silnější jehlou.
Nebo je možné nastražit je i navlečené v gumičce na D-návazci.
Pelety z ptačího zobu dělávám spíše krmné a s maximálním přidáním dvou vajec na 1kg směsi. Někdy i vejce úplně vynechám, pouze do směsi přidávám odstátou vodu. Tyto pelety jsou maximálně do hodiny rozpuštěné. Recept spočívá v namíchání šrotu s vázací složkou, zalijeme odstátou vodou, vyhněteme těsto, vylisujeme válečky a necháme vyschnout při pokojové teplotě. Těsně před zakrmením můžeme pelety nadipovat esencí kukuřice, nebo jen sladidlem (cca 10 - 15 min. před zakrmením). Samozřejmě můžeme použít i jiné esence dle vlastní inspirace.
Pelety uskladňuji buď v přepravkách nebo síťovaných sacích se zipsem, aby byly v kontaktu se vzduchem.
Dají se také vyschlé zamrazit, stejně tak se dají konzervovat zasypáním solí. Volba je na vás. Zamrazuji nebo solí konzervuji pelety i boilie, kde jsem přidal syrové maso. V akcích v marketu se dají koupit vaničky mletého masa i za 15,- Kč vzhledem ke končící době zpracování tovaru.
Do směsi přidávám aromatické posilovače stejně jako do boilie ( ryba, oliheň, Robin Red a další). Ale všeho s mírou! Nic se nemá přehánět. Kapři mají rádi jemné vůně a setkal jsem se s boiliem tak navoněnými, že mě za hodinu v obyváku rozbolela hlava. Na toto boilie s aroma brusinky nebyl za celou dobu ani potah. Bylo pro ryby spíše odpudivé než přitažlivé.
Při výrobě boilie můžete použít stejných receptů jako na pelety. Jen s tím rozdílem, že nepoužijete do směsi žádnou vodu, mléko nebo vývar, ale o to více vajec. Na 1 kg sypké směsi se v průměru použije 10 - 12 vajec. Je to dle velikosti vajec. Zkuste pro zajímavost několik kuliček boilie povařit a stejný počet kuliček napařit nad parou. Rozdíl poznáte sami.
Další věcí je, že spousta odborných názvů vzniká pouze proto, aby se odlehčilo rybářovi peněžence a dochází k tomu docela hodně často. Nenechte se zbytečně napálit a zbytečně ze sebe „tahat“ peníze. Naopak nechte promluvit vaši fantazii, v jednoduchosti je elegance a zaručený úspěch. Kapr je sice inteligentní ryba, ale není inteligentnější než člověk! Stačí mít cit pro vodu a nad danou věcí se objektivně zamyslet, rozebrat ji do detailu ze všech směrů.
Přeji vám všem nejen mnoho rybářských, ale i osobních úspěchů a hezkých chvil u vody.
Petrův Zdar
Roman Sýkora – Fishing Team Romeo
moze mi niekto poradit preco ked som nechal pelety susit zacali mi chytat pliesen
Zdravím Vám, šrot ČOS je krmná směs pro prasata… nejčastěji pro selata..
Zdravim,perfektní a efektivní finančně nenáročné recepty.Lze ještě přidat sardelovou pastu,či magi,nebo olej ze sardinek,jako dochucovadlo.míra
Fishing Team Romeo> ahoj co je to ten šrot čos?diky
taky moc prosím co je to ten šrot čos?napište mi na mail macan25@centrum.cz diky moc
prosím co je to šrot ČOS
čauky díky za tip, jistě to vyzkouším. S frolicem jsem se již setkal v minulost ale moc slavné úspěchy jsem na to neměl kolečka jsem fixoval pomocí gumky a přes cukr.kostku k trubičce od olova, na systém pod háček . pravda byla taková že se brzo rozpadly, Stěma peletama to vypadá slybně, zkusím to. Jěště jednou díky… dám vědět jak sem dopadl.přeji pěkný den mnoho úspěchů a petrův zdar
zadar> Ahoj…Děkuji za info. Každopádně toto vyzkouším. Jak už jsem psal, je to vážně dlouhou dobu, co mi toto někdo již řekl a co se týče solamilu jako suroviny která pojí, je to velmi pravdivý fakt. K Tvému názoru ohledně tepelného zpracování a vlivu teploty jako takové na kvalitu spojení, toto vím přímo od dobrého známého které pelety a boilie v ČR vyrábí, prodává a jeho firma je na tuzemské trhu i poměrně známá. Logické tudíž je, že teplota na vejice (ať už natural nebo sušená) musí mít vliv v pevnosti a soudržnosti. Ještě jednou děkuji za dobrou informaci a mnoho Zdaru!
Ještě bych něco napsal k té průmyslové výrobě pelet, není pravda, že se ty pelety nespojí i teplotou. Pelety se lisují pod velkým tlakem a při tomto lisování se to zahřívá na poměrně vysokou teplotu, takže se v podstatě pelety ohřejí až na 120°C. Používá se na to stejné zařízení, jako se dělají například dřevěné pelety na topení, zde se to píše http://www.stavebnictvi3000.cz/…o-a-biomasu/
Fishing Team Romeo> Ahoj, dělám to s tím solamilem tak, že to rozmíchám s vodou a dám to vařit, podobně, jako se dělá pudink, množství záleží na tom, jak to chceš mít rozpustné, takže čím méně tak tím více solamilu. Běžně dávám tak 4 vrchovaté polévkové lžíce na 1 l vody, je třeba použít takový ten vodní hrnec, co se v něm dělá pudink a stále to míchat, během vaření to začne hodně houstnout a vytvoří se z toho takové lepidlo, potom to nechám trochu vychladnout, aby se do toho dala nasypat suchá směs a vyválet těsto. Další postup už je jasný, ve mlýnku vytlačit hady, nakrájet a usušit.
b.gun> Leží mi to v hlavě a tak se ještě k tomu solamilu vrátím :-D. Kolik ho na jedno kilo směsi dáváš?
b.gun> A k tomu solamilu, znám ho a je to fakt ale hodně dlouho, kdo mi o tom kdosi říkal.Jenže ve Španělsku si myslím že ho stejně nekoupím.Jiný kraj, jiný mrav a stejně tomu tak je to i s kuchyní. Bývaly doby kdy jsem byl i šokován :-)))
b.gun> Ahoj…Tak to se omlouvám, špatně jsem si to vysvětlil, nebo pochopil.Nicméně mě zaráží nabídky typu: kukuřičný glutein, protože kukuřice lepek téměř neobsahuje.Každopádně a i pře můj souhlas k tomu co jsi napsal snad jen jedno, pokud člověk řeknu teď konkrétně pelety vaří v lázní, tak pelety procentuelně hodně strácí na aroma. Teď střelím od pasu cca 40%. Pokud je napařováné, tak cca 10% a pokud je vařené v lázni ale ve střevě, tak ani procento!Je samozřejmé že musí zákonitě dojít i ke strátě na bílkovinách, ale opět je procentuelně rozdíl, zda peletu položím do vroucí vody,nebo ji dám nad páru a nebo pokud ji kompletně izoliji do střeva. Voda jako taková je tím škůdcem. Co se týče albuminu,osobně jsem ho přestal používat.Stejně tak lactalbumin a kasein.
Fishing Team Romeo> Abysme si rozuměli – nepsal jsem o rozdílu mezi glutenem a hladkou moukou, psal jsem o tom, že díky formulaci „gluten se od hladké mouky liší vyšším obsahem lepku“ by někdo mohl nabýt dojmu, že gluten a lepek jsou dvě různé látky – což nejsou. Vyšší obsah je tudíž logický, neboť gluten=lepek.
Působením tepla na vejce (a nejen na ně) ve směsi dochází ke srážení bílkovin → proces vaření. A je jedno, zda k tomuto procesu dojde ve vodní lázni, či nad parou. Tudíž z hlediska výrobního procesu se jedná o boilie. To, že úpravou složení směsi či zkrácením doby vaření je docíleno vyšší rozpadavosti na věci nic nemění. Ale to je jen čistě technická poznámka. Že to tak označují samotní výrobci bych nebral jako „směroplatné“, na pytlík se dá jako obchodní označení výrobku napsat cokoliv. Ostatně, podobné je to s albuminem. To, co prodejci nabízejí není ve skutečnosti albumin, protože kdyby to albumin byl, tak by se rybáři nedoplatili. Nebo jako zázračná přísada prezentovaný carophyll red, což není nic jiného než obyčejný canthaxanthin (syntetický karotenoid), který se běžně používá jako barvivo např. v potravinářském průmyslu nebo do potravy kanárů, aby měli pěkně zbarvené peří … Ale to už jsem zase trochu odbočil.
Ad solamyl – jde o bramborový škrob; škroby obecně se používají k výrobě lepidel, tudíž se pro naše potřeby příhodně nabízí jejich využití pro „slepení“ směsí.
Luban> Jak už jsem psal v článku, výrobou boilie a pelet se zabývám fakt dlouho. Ani ne tak že bych se zabýval, jako že si je sám dělám. Za tu dobu jsem přišel na několik zkušených věcí, stejně jako na několik „blafáků“ ze strany výrobců a prodejců. Důležitým faktem pro mě osobně je cena! A je rozdíl dát za 5kg pytel pelet přes 500Kč, nebo 200Kč díky vlastní výrobě. A když poté člověk zjistí úplně stejnou účinnost a efekt při lovu ryb… zkuste to…je to hezký pocit.
zadar> Ahoj… O tom solamilu mi to už kdosi říkal, ale ještě jsem to nezkoušel. Takže se chci zeptat jestli je to skutečně tak jak jsem pochopil, že vejice nahrazuješ solamilem. Je to tak?
b.gun> Ahoj. Díky za komentář. Takže abych se i já vyjádřil, glutein a hladká mouka jsou už na oko absolutně odlišné látky, jak barvou, tak hrubostí! Pšeničný glutein je zásobní protein pšenice, nutný ke klíčení. První zmínky o gluteinu mám z knih od legendátního,anglického kapraře Andyho Little. Knihu jsem dostal před dobrými 20-ti lety od mojí babčky , která od roku 1967 žije v Německu. Spolu s prvními pytlíky s boilie. V tu dobu jsem ani nevěděl o existenci těchto kuliček, natož jak je dostat na hák. Kniha je psaná anglicky a anglicky mouka je flour, hladká mouka smooth flour. Při napaření pelet, nebo povaření ve střívku (o čemž bude můj druhý článek)a řádném vysušení, se doba rozpadu zvýší o dvě až tři hodiny. Nezmění se chuť ani vůně, ale soudržnost a pevnost pelety. Podotýkám při stejném počtu vajec. Setkal jsem se s XXX rybáři kteří pelety výhradně vaří a o to více suší. Nasáklé směsy vejici, mají po tepelném zpracování nad parou, či vařením lepší soudržnost a tvrdost. Konkrétně velké sumčí pelety se i dle anglické receptury poue a jen vařívaří a stále to jsou pelety-nikoli boilie. Ze zdroje výrobce pelet na českém trhu vím, že vlivu tepla na pelety využívá a že to každopádně má vliv na vejice ve směsy, i když jsou sušené. Ke granulím Frolic mohu snad jen dodat, že i když mi nepřipadá nijak důležité kde, nebo kdo je vyrábí, tak vím jistě že španělsky ať už castiliansky, nebo catalansky, se dorozumím velice obstojně. V marketech Mercadona, nebo Dia jsou k zakoupení dva typy těchto granulí. Jedny jsou klasické pro velké psy a druhé (meší-které jsou do hodiny rozpadlé ve vodě) pro štěňata. Dvoukilový balíček stojí 4 eura. jako bonus k těmto balíčkům dávali malý červený deštník s reklamním nápisem Frolic. Jako výrobce se zde uvádí Hungría-což je Maďarsko. Ani Alemania-Německo, ani Polonia-Polsko! Ale je samozřejmě možné, že pro čechy se vyrábějí v polsku a pro španěle v maďarsku. kdo ví?! :-) Nicméně se zde píše: …con carne vacuna-s hovězím masem. Jednou mi kdosi přivezl lepidlo na pelety, či boilie. Výrobce si už nepamatuji, ale byl z ČR. Docela mě to zaujalo, protože se mi několikrát stalo, že jsem něčeho přidal méně, nebo více a pak mi směs nedržela dobře pohromadě tak, jak jsem potřeboval. Svou žlutou barvou mi to připomínalo Sluis CLO. Nijak mě to nepřesvědčilo… ale zkuste a uvidíte sami. S jinými granulemi, krom pstružích moc zkušeností nemám. Je třeba pravdou, že jsem zkoužel namlet ledasco, včetně Bona pro psy v konzervě s vysokým obsahem masa z ryb. Celá věc je myslím založená na představivosti člověka a když je kapr při chuti, zblajzne téměř vše. Stejně jako sumec… Mnoho úspěchů a Petrův Zdar… Romeo
Domnívám se, že použití stříkačky, není až tak špatný nápad, pro výrobu malého množství. Večer vyrobím a dám sušit na ústřední topení na utěrku. Představa, že budu dělat z pěti nebo deseti kg, mě přejde i chuť.
K článku bych měl několik připomínek:
„Za úplně nejlepší vázací složku považuji pšeničný gluten, což je výtažek z pšenice. Od hladké mouky se liší vyšším obsahem lepku.“
Dovolím si toto tvrzení poupravit – z uvedeného by mohl někdo nabýt dojmu, že jde o dvě různé látky, ale není tomu tak, neboť gluten=lepek. Jde o bílkoviny nacházející se v semenech některých obilovin, např. pšenice či žita.
„Poslední možností, jak zvýšit dobu rozpadu pelety je, že pelety napaříme nad párou a pak sušíme.“
Pokud pelety uvaříme – a je jedno, zda ve vodě (boil), či v páře (steam) – jedná se ve výsledku o boilie, nikoliv o pelety. Pelety se vyrábí lisováním za velkého tlaku, čehož doma ale těžko docílíme. Proto se do domácích směsí přidávají např. vejce, které směs do určité míry „slepí“ a pelety tak i za použití mizivého tlaku v porovnání s průmyslovou výrobou drží pohromadě i po vysušení a nerozpadají se na prach. Nikdy se však pelety nevaří.
„… Frolic (maďarské psí granule) …“
Frolic nejsou maďarské granule, ale jak je u mnoha výrobků bohužel zvykem, jsou vyráběny ve dvou různých variantách – pro západní Evropu v původní receptuře a kvalitě v Německu, pro Evropu střední a východní potom v kvalitě takové nějaké v Polsku. Praktické zkušenosti rybářů hovoří o tom, že se tyto dvě varianty od sebe liší. Pro chytání na samotný Frolic je lepší použít originální německý, pro namletí do směsi to ale pravda bude jedno, jaký se použije. Jen bych si v této souvislosti dovolil odbočit jedním postřehem z praxe – kolega často používá do směsí na boilie právě namleté kočičí granule, kdy kupuje ty nejlevnější v Makru (tzv. za pár korun tunu). Kdysi jsem mu věnoval pytel superprémiových granulí, které naše kočky nechtěly žrát (mrchy zmlsaný …). Jeho počáteční nadšení opadlo ve chvíli, kdy se snažil z vyrobeného těsta uválet kuličky – nešlo to. Obsahovaly totiž nepoměrně více masa na úkor obilovin v porovnání s těmi marketovými, takže tolik nepojily …
Co se týká použití komerčních lepidel na pelety – osobní zkušenost sice nemám, ale nestavěl bych se možná tak striktně proti jejich použití. Cosi mi říká, že i v tomto případě to jako u mnohého dalšího v rybařině může být tak trochu obchodní trik, jak obyčejnou věc prodat s patřičným ziskem – totiž že se nejedná o nějakou extra chemii, ale možná o úplně obyčejný škrob (pšeničný, kukuřičný, bramborový).
A ještě poznámka k výrobnímu postupu – podobně jako Zadarovi se mi zdá zbytečně pracný, navíc mi příjde škoda nevyužít potenciálu mlýnku na maso. Ten při použití nástavců na plnění klobás těsto pěkně stlačí a vzniklé hady stačí buď nakrájet nožem, nebo lze – když už ho autor stejně má doma – použít rolbal a hady naskládat na něj a přiložením a stlačením vrchního dílu vyrobit pelety ve tvaru polštářků.
presne tak, pre mna je clanok prinosny, bezne dostupne zohnatelne suroviny, este som pelety ani boiles doma nerobil, ale vidim ze to take tazke nie je a celkom som aj dostal chtica to skusit:)
zadar,na začiatku som si myslel,že je to tvoj článok:) žiadna reklama na rôzne „tutovky“,suroviny viac-menej bežne zohnatelné za dobrú cenu,žiadne „enzymatické“prípravky s absolútnou účinnosťou…Konečne je tu vidno,že autor nie je žiaden teoretik, ako to stáva na internete módou a ako si sám napísal,že to bude chytať.Tebe ten článok už nič nemôže poskytnúť,ale,ako píše David,je tu dosť ľudí,ktorí na články,napísané v podobnom duchu,čakajú a sú prínosné…
zadar> to neumím posoudit. Já sem malej, ale šikovnej a určitě bych si taky nějakej zlepšováček našel :-)
HaD> Jo ten článek určitě přínosný je, ale to vytlačování stříkačkou, to musí být hrůza. Autor píše, že vlastní mlýnek na maso, kterým mele granule, tak proč jej nepoužít jako vytlačovač na těsto, to je úplně jinej fofr a takto vytlačené těsto je daleko utaženější, více slisované, 10 kg těsta je otázkou tak 15–20 minut, možná ani ne, nikdy jsem to neměřil. Vytlačené hady potom stačí nakrájet, sice to není na pohled tak hezké, ale ve vodě to je asi jedno.Jinak, jak jsem psal, ty směsi jsou dobré, používám stejné suroviny. Ještě takový doplněk co se týká pojiva na těsto,je výborný obyčejný rozvařený škrob-solamil, nejsou potom ani potřeba vejce a po uschnutí se pelety krásně rozpouštějí.
zadar> pro mě jako neznalce velmi přínosné. Zřejmě bych teď dokázel ty kapří válečky vyrobit „ručně a stručně“ a to byl, předpokládám, cíl článku. Z mého pohledu byl naplněn.
zadar> Ahoj Díky za Tvůj názor. Po pravdě řečeno, asi Ti rozumím, že Tě zaskačilo kvantum práve. Můžu tě ujistit, že to tak není. Jde o cvik. Nehledě na to, že je můžeš dělat klidně i u vody. O dalším způsobu výroby pelet, se zmíním v dalším článku. Měj se moc hezky a ať se ti daří.. Romeo
Pro zadar- Ahoj Díky za Tvůj názor. Po pravdě řečeno, asi Ti rozumím, že Tě zaskačilo kvantum práve. Můžu tě ujistit, že to tak není. Jde o cvik. Nehledě na to, že je můžeš dělat klidně i u vody. O dalším způsobu výroby pelet, se zmíním v dalším článku. Měj se moc hezky a ať se ti daří.. Romeo
Před přečtením tohoto článku, jsem si myslel, že se dovím něco zajímavého, ale popsaným způsobem dělat pelety musí být hrůza, vůbec si neumím představit, vymačkávat injekční stříkačkou třeba 10 kg těsta, znám mnohem rychlejší způsob, třeba takový mlýnek na maso s nástavcem na klobásy a vytlačeného hada potom rozkrájet. Jinak recepty jsou celkem běžně používané a nevidím v tom nic objevného. Když si představím tu hroznou práci, co s tím autor má a také cenu surovin, mám pocit, že je asi lepší si pelety koupit. Ještě jedna věc mě nějak zarazila, na začátku článku se autor zmiňuje o použití glutenu, jako lepicí složky a v prvním receptu gluten neuvádí. No nevím jestli tento článek může být pro někoho přínosný, já osobně bych touto cestou rozhodně nešel. Hodnotím článek jako dobrý, kvůli snaze autora a také kvůli tomu, že ty jeho směsi mohou být docela chytavé.